Zřícenina hradu Přimda má pověst nedobytného královského hradu i vězení – uvězněn zde byl i český král Přemysl Otakar II. Hrad Přimda je dnes považován za nejstarší kamenný hrad v Česku. Raná historie hradu Přimda je opředena tajemstvím. Jeho původ je pravděpodobně německý, byť byl postaven na českém území. Tento ilegální akt nezůstal bez odezvy – velmi brzy byla Přimda dobyta českým knížetem Vladislavem. Od té doby byl většinu svého času královským hradem, který odolal mnoha vojenským nátlakům. Od 17. století je uváděn jako pustý.
Hrad Přimda dodnes nabízí široký rozhled do západních Čech i na německou stranu. Nebylo divu, že svého času sloužil jako strážní hrad u pohraničního přechodu do říše.
Mimo to hrad Přimda sloužil i jako vězení – hned dvakrát zde byl uvězněn budoucí český kníže Soběslav II. za svou troufalou snahu nárokovat si trůn na svém bratranci Vladislavovi II. Utéci se mu povedlo jednou, díky svým přívržencům, jež naplánovali přepadení hradu. Jeho svoboda měla ovšem krátkého trvání, brzy byl dopaden a znovu uvězněn. Na hradě Přimda strávil celkem 14 let.
Historie hradu Přimda ovšem pamatuje ještě na jednu velmi významnou osobnost – roku 1249 zde pobýval budoucí český král Přemysl Otakar II. I tento Přemyslovec byl na Přimdu poslán z podobného důvodu – za svůj pokus o sesazení krále Václava I., svého otce.
Telekomunikační věž, která zároveň slouží jako rozhledna, byla postavena v roce 2001. Z výšky 25 metrů nad zemí můžete obdivovat výhledy na zříceninu Přimda, Český les nebo přilehlé Německo.
Okružní naučná stezka má délku 15 km. Na naučné stezce se seznámíte s historií stavby císařské cesty, která zde byla budována v letech 1815 – 1816. Nová cesta vedla z Rozvadova do Přimdy a o jejím vybudování rozhodl sám císař František Josef I.
Naučná stezka dvakrát překračuje moderní komunikační tepnu, dálnici D5. Dále vede přes Svatou Kateřinu, kde se nachází budovy bývalého barokního panského statku. Na stezce se seznámíte i s bobrem říčním, který žije na území Českého lesa od roku 1990. Stezka pokračuje k obci Milíře a ke zdejší rozhledně, která byla vybudována mobilním operátorem.
Zajímavým zastavením naučné stezky je systém klasických pěchotních zákopů a palebních pevnůstek.
Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 16 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.
Téměř 10 000 km dlouhá Stezka železné opony začíná u Barentsova moře a končí na břehu Černého moře v Buharsku. V České republice je vedena z trojmezí u Aše Karlovarským krajem přes historický Cheb, u něhož se nachází památník obětem železné opony Svatý kříž. Dalším zajímavým místem odkazujícím na historii je památník přestřižení železné opony 1989 u Nových Domků a Muzeum železné opony u hraničního přechodu v Rozvadově. Poté se trasa vedoucí částečně i po bývalé vojenské cestě, tzv. signálce, dostává na území Českého lesa. Další připomínkou železné opony na trase je rozdělená železniční stanice v Železné a Bavorské Rudě. Zde se trasa dostává na území národního parku Šumava, kde kromě krásné přírody naleznete u Bučiny i venkovní expozici železné opony.
Cyklotrasa EuroVelo 13 prochází podél bývalé železné opony střídavě po českém, bavorském a rakouském území. Celková délka ICT podél českých hranic cca 867km.
Cyklotrasa je sjízdná nejlépe s trekovým či MTB kolem (horské úseky či úseky v chráněných územích). Trasa vede na českém území i po bývalých vojenských zpevněných komunikacích, tzv. signálkách, částečně po vedlejších a lesních cestách, v Rakousku i na zpevněných zemědělských komunikacích.
Značení
Cyklotrasa EuroVelo 13 je na celém úseku viditelně a srozumitelně značena jak v ČR, tak v Německu a Rakousku. Přestože, se systémy značení cyklotras v jednotlivých zemích liší, po celé délce této cyklotrasy Vás bude doprovázet jednotný a z dálky dobře viditelný evropský symbol s názvem Iron Curtain trail a číslem 13 a názvem sítě EuroVelo.
V plaveckém areálu Přimda můžete využít nejen plavecký bazén, ale i saunu s odpočinkovou zónou, kde naberete síly na další vodní hrátky.
Tipy na výlety
V okolí penzionu se nachází hned několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží vaši pozornost.
Přimdská naučná stezka
byla otevřena v roce 2003, má 12 zastavení s informačními tabulemi, začíná a končí u kostela Sv. Jiří v Přimdě, je dlouhá přes 7 km a cestu zvládnete svižnou chůzí za 2 hodiny. V roce 2012 byla stezka rozšířená o dalších 5 zajímavých zastavení, která vedou přes sjezdovku a končí v ulici Na Výsluní.
Mílovská lípa
Památný strom, v bývalé osadě Mílov (proti pensionu Smaragd). Největší lípa Tachovska a zároveň jedna z největších lip Plzeňského kraje. Dosahuje výšky 25 m a obvod jejího kmene ve výšce 130 cm je 714 cm. Je jedním ze zastavení po Přimdské naučné stezce.
Zřícenina kostela sv. Apoleny
se nachází od obce Málkov při silnici vedoucí z Přimdy na Novou Ves. Kostel je pozůstatkem bývalé osdy Apolena (Svatá Apolena), ze které bylo v roce 1945 její německé obyvatelstvo vysídleno. Obec zanikla a kostel byl ponechán svému osudu. V současné době je snaha alespoň zachovat jeho zbytky. Více informací na
zdroj
Muzeum Železné opony v Rozvadově
V budově bývalé celnice v Rozvadově najdete nové muzeum železné opony, které dokumentuje na stovkách exponátů, dobových fotografiích a celé řady kopiích, důležitých historických dokumentů dějiný vývoj země od konce I. světové války
Kolowratova naučná stezka
se nachází větší částí v oblasti CHKO Český les. Je nejlépe dostupná z obce Diana, měří 20 km a je na ní celkem 18 zastavení. Byla založena v roce 2007 a prochází územím Kolowratových Lesů.
Mílovská lípa
Památný strom, v bývalé osadě Mílov (proti pensionu Smaragd). Největší lípa Tachovska a zároveň jedna z největších lip Plzeňského kraje. Dosahuje výšky 25 m a obvod jejího kmene ve výšce 130 cm je 714 cm. Je jedním ze zastavení po Přimdské naučné stezce.
Zřícenina kostela sv. Apoleny
se nachází od obce Málkov při silnici vedoucí z Přimdy na Novou Ves. Kostel je pozůstatkem bývalé osdy Apolena (Svatá Apolena), ze které bylo v roce 1945 její německé obyvatelstvo vysídleno. Obec zanikla a kostel byl ponechán svému osudu. V současné době je snaha alespoň zachovat jeho zbytky.
zdroj: http://www.atlasceska.cz
Lovecký zámeček Diana
je pojmenován podle řecké bohyně lovu. Nechal jej vybudovat rod Kolowratů před rokem 1742, kteří přišli do kraje pod Přimdou v roce 1675. Je dostupý po silnici z Přimdy na Svatou Kateřinu, kde na křižovatce odbočíte na Dianu. Na kole je možné se napojit na cyklotrasu č. 223.
Naučná stezka rašeliništěm Podkovák
V Chráněné krajinné oblasti Český les je od řijna 2009 zřístupněno vzácné rašeliniště Podkovák. Naučnou stezku Podkovák najdete v severní části Českého lesa cca. 1 km jižně od komunikace Lesná – Stará Knížecí Huť.
3 smírčí kříže
Jižní okraj města před plotem domu č. 196 u silnice z Přimdy na Novou Ves. Podle pověsti stojí kříže na hrobě dětí, které zabila jejich matka, protože je nemohla uživit.
zdroj:https://www.mestoprimda.cz
Muzeum železné opony v Rozvadově
V budově bývalé celnice v Rozvadově najdete nové muzeum železné opony, které dokumentuje na stovkách exponátů, tisícovce dobových fotografií a celé řady kopiích důležitých historických dokumentů dějinný vývoj země od konce I. světové války.
Svým pojetím v Evropě unikátní expozice představená na 320 metrech čtverečních vznikla symbolicky na místě někdejšího nejznámějšího hraničního přechodu, kde ostnaté dráty více než čtyřicet let oddělovaly východní svět od západního.
Expozici tvoří na 800 trojrozměrných exponátů a 1000 fotografií, nechybí v ní ani knihovna se sbírkou socialistických knih včetně Fučíkovy Reportáže psané na oprátce, kino s dobovými filmy a dokumenty, dokumentační středisko a meditační místnost. Jednou z atrakcí Muzea železné opony v Rozvadově na Tachovsku je i funkční vojenská vysílačka. Expozice začíná dobou první světové války, protože právě v ní byly položeny základy železné opony, nedořešené vztahy se promítly do druhé světové války, po níž jsme byli odtrženi od západního civilizačního okruhu. Vedle vzpomínek na nastolený socialismus symbolicky zobrazí nejzajímavější světodějné události doby studené války. K nejcennějším prezentovaným kouskům patří originální osobní telefony bývalého prezidenta Gustáva Husáka. Jeden byl určen pro vnitřní komunikaci a druhý pro přímé spojení do Kremlu. Těch existovalo v ČSSR pouze pět. Vystavena je také originální uniforma a pendrek policisty zasahujícího 17. listopadu v Praze na Národní třídě, ukázky spojovací, komunikační a odposlouchávací techniky, zbraně, kus hraničního drátu. Do budoucna chystá muzeum další zajímavé exponáty – modely atomové bomby, americké i ruské.
Výstava ale představuje i pozitiva své doby, jimiž jsou nejúspěšnější československé výrobky, jako například broušené sklo, proslulou flexaretu, oční čočky nebo postavičky Rumcajse, Krtečka, Ferdy Mravence.
